Historie Peru v kostce
Peru lze považovat za jednu z kolébek civilizace. První lidé přišli na území Peru kolem roku 17.500 př. n. l., první městské státy s náboženskou vládou vznikly v polovině 3. tisíciletí př. n. l. Civilizace Caral byla současníkem civilizací starobylé Číny, Indie, Egypta a Mezopotámie. Dalšími civilizacemi, po nichž lze nalézt v Peru mnohé pozůstatky, jsou např. Chavín, Paracas, Nazca, Wari, Mochica, Chimu atd.
Postupně se začala rozmáhat Incká říše, která si v 15. století podrobila národy v oblastech sahajících na území dnešní Kolumbie, Ekvádoru, Bolívie, Chile a Argentiny. Po příchodu španělských dobyvatelů v 1. třetině 16. století však Incká říše zaniká. Roku 1821 byla vyhlášena nezávislost Peru a vzniká Peruánská republika. Následuje období válek s okolními státy o území.
20. století je pak charakteristické především převraty a několika vojenskými vládami. Peru se dostává na pokraj ekonomického bankrotu, což v roce 1980 uspíšilo opětovné nastolení demokracie. V 80. letech se ale krize prohlubuje, roste inflace, obyvatelstvo trpí nedostatkem potravin a začíná řádit maoistická teroristická organizace Světlá stezka. V roce 1990 se v prezidentských volbách utkal nositel Nobelovy ceny za literaturu, spisovatel Mario Vargas Llosa, se synem japonského imigranta Albertem Fujimori, který volby nečekaně vyhrál. Fujimori sice na jedné straně pomohl překonat vleklou ekonomickou krizi a vypořádat se s teroristickými organizacemi, na druhé straně je spojován s korupcí, porušováním lidských práv a používáním nedemokratických praktik. Fujimori nakonec uprchl do Japonska, odkud podal demisi. Na základě mezinárodního zatykače byl později zatčen při cestě do Chile a odsouzen za několik trestných činů, mimo jiné korupce, únosy a podíl na zabití 25 lidí. Navzdory tomu byla jeho dcera Keiko zvolena do peruánského kongresu a v prezidentských volbách v roce 2011 i 2016 byla jen těsně poražena.
Lidé
Zhruba 45 % z celkového počtu 31,5 milionu obyvatel tvoří čistí indígenas (lidé domorodého původu), což Peru řadí mezi 3 latinskoamerické země s největším podílem domorodého obyvatelstva. Zbytek tvoří z 37 % mesticové (míšenci indiánů a Evropanů), 15 % jsou běloši a 3 % obyvatel má asijský nebo africký původ. Více než 81 % Peruánců se považuje za římské katolíky.
Svátky
Dny volna kopírují nejběžnější české svátky, jako jsou Velikonoce, Vánoce, Nový rok, Svátek všech svatých či Svátek práce. Jedním z nejvýznamnějších svátků jsou Fiestas Patrias (Den národní nezávislosti) 28. a 29. července spojené s týdenní dovolenou škol a některých institucí. V těchto dnech Peruánci hodně cestují za různými oslavami. Zajímavý může být Inti Raymi (24. června) vycházející z původní incké náboženské slavnosti oslavující boha Inti (Slunce). Peruánci ale obecně slaví rádi a v průběhu pobytu lze narazit na různé lokální oslavy zahrnující kroje, barevné kostýmy, tanec apod.
Během hlavních svátků mají banky, kanceláře a další služby zavřeno.
Kultura
Peruánská kultura je vlivem vývoje různorodá, typická je koloniální architektura a míšení křesťanských motivů s motivy tradiční víry (kult matky země Pachamama). Typickým suvenýrem z Peru je oblečení pletené z vlny lamy alpaka či pestrobarevné tkaniny.
Na severu země v Amazonii se lze zúčastnit šamanských rituálů s ayahuascou.
Jazyk
Hlavním jazykem je španělština, rozšířená je ale také ajmarština a kečuánština domorodých indiánů, které jsou také úředními jazyky. Vzhledem k velkému turistickému ruchu se lze v Peru na hlavních turistických místech domluvit i anglicky.
Turismus
V souvislosti s vysokou mírou turismu lze očekávat dobrou úroveň služeb zejména na hlavním turistickém okruhu (Lima, Paracas, Huacachina, Nazca, Arequipa, Puno, Cusco, ale i Trujillo či Huaraz).
Turisté se do Peru vydávají především poznávat památky Incké říše či předchozích civilizací, lákadlem je i turistika v Andách či největší vysokohorské jezero Titicaca.
Geografie
Peru tvoří v zásadě 3 naprosto odlišné oblasti: suchý pás tichomořského pobřeží tvořený převážně pouští, horský hřbet And nacházející se pouhých 100 km od pobřeží a zdvihající se až do výšek přes 6.000 m n. m. a Amazonská nížina nacházející se na severu země.
Nejhustěji osídlen je pobřežní suchý pás, pro návštěvníky tedy může být překvapením, že většina míst, kde se budou pohybovat, tvoří v podstatě nehostinná poušť. Zelenější oblasti jsou poté k vidění v horách, na východní straně hor v mlžných pralesech či samozřejmě v Amazonii.
Nejvyšší horou je Huascarán, známý Čechům především z nešťastné expedice z roku 1970, s výškou 6.768 m n. m.
Peru, třetí největší stát Jižní Ameriky, je asi 16x větší než Česká republika. Oproti České republice je zde časový posun -6 hodin v zimním období a -7 hodin v letním období.
